home en  de  pl  cz 

Legenda

Tyto kočky jsou často považovány za posvátná chrámová zvířata z Barmy. Legenda o jejich zrození se vypráví v mnoha podobách.

Toto je jedna z nich:

Před mnoha a mnoha lety žili v tajemném Tibetu mniši vyznávající náboženství Kittah, uctívající boha Song-Hyo a bohyni s nádhernýma safírovýma očima Tsun Kyan-Kse. Na úpatí Tibetu vybudovali překrásný chrám Lao-Tsun, ve kterém se nacházela svatyně zasvěcená jejich zbožňované Tsun Kyan-Kse. V chrámu žili s mnichy v naprosté harmonii i stovky nádherných bílých koček. Kočky měly v náboženství Kittah důležitou úlohu. Mniši věřili, že jejich duše je natolik čistá, že nemůže opustit zdejší svět a bohyně jí proto po smrti mnicha přidělí podobu posvátné bílé kočky.

Mezi chrámovými mnichy žil starý učený láma Mun-Ha. Mun-Ha byl zcela oddán službě bohyni Tsun Kyan-Kse. Říkalo se, že snad sám bůh Song-Hyo zapletl zlaté vousy z jeho bradky, symbolu pokory. Vždy, když rozjímal před zlatou sochou bohyně převtělování Tsun Kyan-Kse, stál mu po boku jeho oblíbený kocour se sněhobílou srstí a žlutýma očima jménem Sihn. Jedné noci byl chrám přepaden hordou loupeživých nájezdníků ze Siamu. Vydrancovali jej a zabili starého Mun-Ha. Ten zahynul pohroužen v motlitbách s očima upřenýma na zlatou sochu své milované bohyně Tsun Kyan-Kse se safírovýma očima.

A tehdy se stal zázrak. Barva očí Sinh , jenž ani po smrti neopustil svého pána se změnila na safírovou a bílá srst kočky se zbarvila zlatým leskem bohyně. Srst na nohách a ocase ztmavla a na obličeji se objevila tmavá maska. Pouze tlapky, kterými se kočka dotýkala hlavy svého pána získaly bílou barvu, na znamení mnichovi čistoty. Jen jednou Sinh odvrátil své oči od sochy bohyně Tsun Kyan-Kse. Pohlédl směrem k chrámové bráně a mnichům se ji jako zázrakem podařilo ihned zavřít a zastavit tak další drancování. Věrný Sinh seděl nehybně, bez jídla i vody, u svého pána následujících sedm dní. Nespouštěl pohled z očí bohyně Tsun Kyan-Kse. Sedmý den Sinh zemřel a odnesl duši Mun-Ha k jeho bohyni Tsun Kyan-Kse. Ještě téhož dne se všechny chrámové kočky zbarvily stejně jako Sinh. Tak se zrodily posvátné kočky z Barmy.

Legenda praví, že díky oddanosti, kterou tehdy Sinh prokázal, doprovází od té doby každou birmu po smrti mnich.

Tyto příběhy jsou okouzlující, ale plemeno bylo ve skutečnosti vyšlechtěno až v nedávné době zkřížením siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky. Stalo se tak počátkem dvacátých let ve Francii. První Birmy měly podobnou barvu kožichu jako siamky s tmavohnědými znaky – ale samozřejmě s výraznými bílými tlapkami.

Chovná stanice Ametyst Blue.cz, Ing. Šárka Neničková
Mob. +420 603 523 764, e-mail: info(at)birmacat.cz
| optimalizace PageRank.cz | © 2007 Ametyst Blue.cz